..::Ivčin Bloček::..

Kdo opustí smutného přítele, není hoden, aby se dělil s jeho radostí

Moje básničky

Méďa a nevěsta







Méďa včera ve městě,
zabil dítě nevěstě.
Nevěsta se nasrala,
méďovi do držky dala.
On si to však líbit nenechal,
na pomstu svou dlouho nečekal.
Vzal samopal, začal střílet,
nevěsta z toho začala šílet.
Nové šatičky měla od krve,
ujela odsud radši na kole.
Ale pak se vybourala,
na to vzpomínala až do jara.
Pak byla v klidu - až do té chvíle,
kdy se učila o gravitační síle.
Nevěděla, co to znamená,
byla z toho chudák zmatená.
Vzpomněla si na méďu,
jak s ním chodila na Flédu.
To dítě totiž bylo jeho,
třeba by mu říkalo dědo.
Bylo mu totiž přes padesát,
a táhlo už mu na šedesát.
Nebyl ale impotentní,
kupovat pořád chodil papír toaletní.
Jí to pořád vrtalo hlavou
a hledala příčinu pravou.
Asi měl střevní potíže,
chtěl zažít pocit beztíže.
Co si má teď počít ona,
měla si vzít radši slona.
Ale to by dítě neměla -
do děcáku by si zajela.
A co s tou gravitační sílou,
pojede za méďou s Lídou.
Třeba jí to vysvětlí,
jede za ním do jeslí.
Jsou to jesle pro starouše,
každý tam svou protézou kouše.

Tohle je taky ze dneška, my jsme se s Jančou v zemplu šíleně nudili, tak jsme na střídačku vymýšlely každá dva řádky:)


Poslední komentáře
05.06.2007 19:59:12: smileysupééér máš super básničky.. :) ja na tom blogu " http://bloody-kissinka.blog.cz dělám teprve od...
11.03.2007 10:33:41: :DD Haluz!!! Fakt bomba!!! Jak něco takového můžete vymyslet??? To mě fakt pobavilo!!! Super!!! Šup ...