..::Ivčin Bloček::..

Kdo opustí smutného přítele, není hoden, aby se dělil s jeho radostí

Moje básničky

Výlet








Do Finska jsem jednou jela,
plný zuby toho měla.
Jela jsem tam s tatínkem,
rozbila jsem okno kamínkem.
Byla z toho velká ostuda,
nechtěla jsem - byla to náhoda.
Já jsem totiž velká nešika,
ještě, že mi to každej neříká.
Nakonec jsme to museli platit,
celej výlet jsem nám tím začala kazit.
Pokračovalo to nezamknutými dveřmi,
"Alá já jsem zamkla, tati, věř mi."

Nakonec zloději odnesli mi sestřičku,
byla zabalená v růžovým uzlíčku.
Našli jsme tam žádost o výkupné,
já vím, bylo to tak smutné.
Odnesli i tatínka,
jupí, teď jsme happy rodinka!
Najdeme si novýho,
nějakýho černýho.
Černoši jsou silní chlapi,
ale mají velký tlapy.
Ten kdyby na mě stoup,
bylo by to jako by na mě pad sloup.
Ale maminka by byla ráda,
ona nás totiž nemá ráda.
Proto s náma do Finska nejela -
bojí se, že bych jí něčím přejela.
Třeba finským traktorem,
ten je se silným motorem.
Jí je totiž velkej kus,
její otec byl statný Rus.
Jmenoval se Gagarin,
byl to pašák, všude se proslavil.

Když jsme se stopem dostali domů,
měla máma v posteli milenců horu.
Asi tam měli grupen sex,
čučel na ně náš pes Rex.
Kde má dítko jí nezajímalo,
ale dědu to pořádně vzalo.
Klepla ho mozková mrtvice
a už jsme o něm neslyšeli více.


Další společná básnička s Jančou, metodu, že každá dokončí rým té druhé a napíše další řádek se nám osvědčila:)
Žádné komentáře